Pravopis

Pravopis (též ortografie, z řeckého ορθογραφία, což je složenina ze slov ορθος (orthos) správný a γραφος (grafos) píšící) je obecně platný způsob, jak se píší slova.

Pravopis vychází z různých pravidel. U určování pravopisu existují dvě základní východiska:

• fonetický pravopis – který vychází z pravidla: piš, jak mluvíš
• etymologický pravopis – ve kterém je důraz kladen především na význam slov

V češtině se výslovnost (zejména kvantita (délka) samohlásek a palatizace (měkčení) souhlásek) obvykle vyznačuje pomocí diakritických znamének. Výjimkou jsou souhlásky d, t a n, které se před i a e měkčí pomocí následující joty (měkkého i) a e s háčkem, tedy: di, ti, ni a dě, tě, ně v porování s dy, ty, ny (v maďarštině je jako obvykle toto přesně naopak, jen ď se vyznačí jako gy) a de, te, ne.

Table of contents

1 Reference 2 Podívejte se též na 3 Externí odkazy

Reference

• Pravidla českého pravopisu (PČP)

Podívejte se též na

• Lingvistika
• Ortoepie
• Pilipův dodatek
• Jan Václav Pohl

Externí odkazy

• FAQ jazykové poradny ÚJČ AV ČR