Hlavní strana | See live article

Náboženství

Náboženství je ustálená soustava věr ve Vyšší moc, v Boha nebo bohy. Z dogmatického (věroučného) hlediska zkoumá náboženství teologie, z vědeckého religionistika.

Podle definice prof. Pertolda je náboženství city provázené a jimi určené vědomí závislosti na něčem, blíže určeném tradicí, co na onom stupni kulturního vývoje člověka přesahuje schopnost poznávací, kteréžto vědomí pod vlivem citu a tradice vyvolává v člověku volní stavy, vedoucí ke snaze buď obměnit onu závislost nebo vykonávat vliv na předpokládanou přícinu oné závislosti.

Světové názory je možno dělit na dualismus jako základ theismu a na monismus jako základ atheismu a pantheismu.

Pokud věřící věří pouze v jednoho Boha, jedná se o monotheismus, pokud ve více, jedná se o polytheismus, pokud ztožňují Boha s přírodou, jedná se o pantheismus jakožto formu monismu. Nejrozšířejnějšími monotheistickými náboženstvími současnosti jsou židovství (judaismus), křesťanství a islám. Věřící všech těchto náboženství jsou lidé Knihy, neboť věří ve stejného Boha a Starý zákon považují za posvátný - inspirovaný samotným Bohem. Křesťané kromě Starého zákona uznávají též Nový zákon, muslimové dále též Korán.

Pertold upřesnuje Sankarovu Védantu jako theopanismus (oproti pantheismu); hinduismus je henotheismus, tedy uctívání jednoho Boha v mnoha podobách, který je neporozuměním zaměňován za polytheismus čili pohanství.

Jsou-li věřící nějak organisováni, je takové sdružení označováno jako náboženská společnost. Křesťanská náboženská společnost se jmenuje církev. V pojetí křesťanů je jejich církev Církví, tedy tou pravou, členství v níž je nutnou podmínkou spásy.

Každé náboženství má jinou interpretaci pojmu Bůh, podle potřeb té či oné společnosti ve které vznikl a podle doby vzniku. To je společný jmenovatel a podstata všech náboženství, s výjimkou monistických. V pojetí některých monotheistů je Bůh synonymem slova Pravda. Náboženství se tak jeví hledáním Pravdy. V pojetí jiných monotheistů je Bůh pojem, který nekonečně transcenduje všechny nám známé i dosud neznámé pojmy. Proto není možné omezit Ho na jeden z nich, ať sebevznešenější, jako je Pravda, Láska nebo Spravedlnost. V pojetí vulgárních materialistů je bůh dědeček na obláčku.

V moderní společnosti proběhla odluka církve od státu. Náboženská výchova ve školách tak není povinná.

Věřící připouští zneužívání náboženství, ale positiva náboženství podle nich převažují nad negativy. Zejména je kladen veliký důraz na morálku, která je ve všech náboženských systémech velice propracovaná.

Věřící obvykle nejsou pokrokáři - zastávají theorii neustálého společenského úpadku, zejména mravů. Sekularisovaný životní styl vede k chiliasmu: "Biblické varování, že národ který se odvrátí od Boha je odsouzen k záhubě, racionálně přeloženo znamená, že pokud nebude společnost používat dosavadní osvědčená pravidla se pozvolna rozpadne."

Reference

Podívejte se též na