Hlavní strana | See live article

Gregoriánský kalendář

Kalendář je systém pro počítání času. V současnosti používáme Gregoriánský kalendář.

Jeho předchůdce, juliánský kalendář, fungoval poměrně dobře, ale po určité době se zjistilo, že skutečný rok je o 11 minut kratší, než se původně předpokládalo. Chyba se postupně zvětšovala. Roku 453 už byla diference 1 den, roku 581 byla diference 2 dny atd. Za pontifikátu papeže Řehoře XIII roku 1582 byla diference 9,809 dne. Velikonoční neděle ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro církev byl stav neúnosný. Proto papež vydal nařízení, že 5. říjen bude považován za 15. říjen. Kdyby tuto korekci neudělal, kalendář by se začal čím dál tím víc opožďovat oproti skutečným změnám ročního období. Také stanovil, že každý první rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. V Čechách provedl Rudolf II skok z 6.1.1584 na 17.1.1584. Moravští stavové si však dali říci až v červenci téhož roku. V Čechách se proto v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. Na Slovensku se kalendář změnil až r. 1587.

Německé státy a ostatní protestantské země přijali úpravu až kolem roku 1700, v Řecku dokonce až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy.

V Rusku platil juliánský kalendář až do r. 1918 (tj. včetně revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu).