Aristotelés

Řecký filozof vrcholného období řecké filozofie. Narozen 384 před n. l v thrácké osadě Stageira, zemřel v roce 322 před n. l v Chalkidě.

Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II Aristoteles studoval v Platónově Akadémii v Athénách. Po smrti Platóna odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 před n. l. jej povolal makedonský krále Filipe k výchova svého syna Alexandra (budoucí Alexandr Veliký).

Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil zpět do Athén, kde se plně věnoval vědě a kde roku 335 před n. l založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion, nebo také škola peripatetická (vychází to z názvu krytého sloupořadí - peripatos - kde se žáci učili nebo slova peripatein = procházet se, neboť Aristoteles se údajně se svými žáky při výuce procházel). Během 13 let, které strávil v Athénách vznikla naprostá většina jeho spisů, často spíše poznámkového charakteru.

Roku 322 před n. l, po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles obviněn z rouhání bohům a uznán vinným a musel odejít do vyhnanství na Chalkidu, kde téhož roku zemřel.

Spisy

1. Spisy o logice: kategorie, dvoje Analytiky (nauka o soudu a o důkazu), Topiky (Aristotelova “dialektika”), tyto spisy byly již ve starověku shrnuty pod názvem “Organon”, tj. “nástroj” (nástroj k správnému filosofickému myšlení).
2. Spisy metafyzické: pod tímto názvem jsou uspořádány spisy pojednávající o obecných příčinách věcí.
3. Spisy přírodovědné: Fyzika (8 knih), O nebi, O vzniku a zániku, Meteorologie. O živých bytostech pojednává několik spisů : O duši, O zkoumání živočichů, O částech živočichů, O chůzi živočichů, O vzniku živočichů.
4. Spisy etické: 10 knih tzv. Etiky Nikomachovy, nazvané podle Aristotela syna Nikomacha, který je po smrti otce vydal
5. Spisy politické: 8 knih
6. Spisy o literatuře a rétorice: 3 knihy o řečnictví, jedna o básnictví